Hodinářský slovník

Svět hodinek má vlastní řeč. Tady najdete srozumitelné vysvětlení nejčastějších pojmů — od kalibru a chronografu po komplikace a lunetu — ať se ve světě sběratelských hodinek cítíte jako doma.

Kalibr: Jiné označení pro konkrétní typ hodinkového strojku. Každý kalibr má svou velikost, konstrukci a vlastnosti — sběratelé podle něj poznají původ a kvalitu strojku.
Chronograf: Hodinky s funkcí stopek — umožňují měřit a zobrazovat uplynulý čas pomocí tlačítek a samostatných ručiček. Nezaměňovat s chronometrem, což jsou hodinky s certifikací vysoké přesnosti.
Chronometr: Hodinky, které prošly přísným testem přesnosti a získaly oficiální certifikaci (nejčastěji COSC). Označení garantuje, že se strojek drží v úzké odchylce za den.
Luneta: Obvodový kroužek kolem sklíčka hodinek, často otočný. U potápěčských hodinek slouží k odpočtu času stráveného pod vodou; existují i lunety s tachymetrem nebo druhým časovým pásmem.
Komplikace: Jakákoliv funkce hodinek nad rámec zobrazování času — například datumovka, ukazatel fáze Měsíce, věčný kalendář nebo minutová repetice. Čím více komplikací, tím náročnější je strojek.
Automatický strojek: Mechanický strojek, který se natahuje sám pohybem ruky — rotor uvnitř pouzdra při pohybu napíná pružinu. Říká se mu také automat nebo self-winding.
Manuální nátah: Mechanický strojek, který je třeba natahovat ručně korunkou, obvykle jednou denně. Bývá tenčí než automat a u sběratelů oblíbený pro přímý kontakt se strojkem.
Quartz: Strojek poháněný baterií, jehož chod řídí kmitající krystal křemene. Je velmi přesný a nenáročný na údržbu, ale postrádá kouzlo mechanických hodinek.
Rezerva chodu: Doba, po kterou mechanické hodinky běží na jedno plné natažení, než se zastaví. Udává se v hodinách (typicky 38–80 h). Anglicky power reserve.
Tourbillon: Náročná komplikace, při níž se krok a setrvačka otáčejí v rotující kleci. Vyrovnává vliv gravitace na přesnost a patří k vrcholům hodinářského umění.
Vodotěsnost: Schopnost hodinek odolávat vodě, udávaná v metrech, barech nebo ATM. Hodnota je laboratorní — u starých hodinek na ni nespoléhejte, těsnění časem vysychají. Anglicky water resistance (WR).
Safírové sklíčko: Sklíčko ze syntetického safíru, mimořádně odolné proti poškrábání. Alternativami jsou minerální sklo a akrylové (plexi) sklíčko, typické pro starší hodinky.
Korunka: Kolečko na boku pouzdra, kterým se hodinky natahují a nastavuje se čas a datum. U vodotěsných hodinek bývá šroubovací, aby lépe chránila strojek před vlhkostí.
Korpus: Pouzdro hodinek — kovové tělo, které chrání strojek a nese sklíčko, lunetu i korunku. Vyrábí se nejčastěji z oceli, zlata nebo titanu.
Dýnko: Zadní víko pouzdra, které uzavírá a chrání strojek — bývá nasazovací, prolisované, nebo šroubovací kvůli vodotěsnosti. Někdy nese průhledné sklíčko na dýnku, kterým je vidět na chod strojku.
Lugy: Rohy pouzdra, mezi které se upíná řemínek nebo tah. Vzdálenost mezi nimi (lug width) určuje šířku řemínku v milimetrech.
Tachymetr: Stupnice (nejčastěji na lunetě nebo po obvodu ciferníku), která ve spojení s chronografem umožňuje odečíst průměrnou rychlost na dané vzdálenosti.
GMT: Funkce zobrazující druhé časové pásmo, obvykle samostatnou 24hodinovou ručičkou. Praktická pro cestovatele, kteří chtějí sledovat čas doma i v cíli.
Datumovka: Okénko nebo ukazatel zobrazující aktuální datum. Variantou je tzv. velké datum nebo kompletní kalendář se dnem v týdnu a měsícem.
Fáze Měsíce: Komplikace zobrazující aktuální fázi Měsíce v malém okénku. Spíše romantická než praktická funkce, oblíbená u kalendářních hodinek.
Repetice: Komplikace, která na vyžádání odbíjí čas údery na zvonek nebo gong — minutová repetice ohlásí hodiny, čtvrthodiny i minuty. Patří k nejnáročnějším mechanismům.
Skeleton: Prořezaný (kostrový) strojek nebo ciferník, který odhaluje pohyb soukolí. Cílem je ukázat krásu mechaniky.
Setrvačka: Kmitající kolečko, které spolu s vláskem udává rytmus mechanického strojku — hodinkové „srdce“. Frekvence kmitů ovlivňuje přesnost i plynulost chodu vteřinovky.
Lume: Svítící hmota na ručičkách a indexech, díky které jsou hodinky čitelné ve tmě. Starší hodinky používaly tritium nebo radium, dnes převažuje netoxický Super-LumiNova.
Ciferník: Přední plocha hodinek s indexy a ručičkami, podle které odečítáme čas. Jeho barva, materiál a patina často nejvíc ovlivňují hodnotu sběratelských kusů.
Patina: Přirozené stárnutí materiálů — zežloutnutí lume, jemné změny barvy ciferníku. U vintage hodinek je rovnoměrná patina ceněná jako důkaz původnosti. Staré pouzdro ani ciferník proto nikdy nepřeleštěte amatérsky — původní patina je součástí hodnoty vintage kusu.